Belegrad

Shodli sme se s Cindy ze skyline of Belegrade vypada jak Toronto.

Po raním příjezdu do Belegradu asi kolem 5rano, jsem našel nonstop McDonalds kde sem hledal na hostels.com nejaký levný hostel. Nakonec jsem našel hned za rohem za 7eur na noc. Když jsem tam došel slečna mě říkala že cena je 15eur na noc. Tak sem ji pověděl že na hostels.com mají jinou cenu, načež ona oponovala že jestli sem si to přes hostels zabookoval, řekl jsem že ne a chtěl jsem ji říct že du někam kde mají internet si to zabookovat, ale ona asi pochopila že chcu odejít ke konkurenci, tak zavolala, wait!7eur;-) Pokoj byl sice pro 12 lidí ale když jsem tam došel byl tam jen jeden člověk a večer když jsem šel spat byl jsem sám.

Přes den mě Belegrad moc nenadchl, velké město, větší jak Praha (1.7milionu obyvatel) za to v noci ožil všechno se rozvítilo, fontány blikali, docela jíné místo jak přesden. Zamluvil jsem si dva dny protože ve středu měl byt CS meeting a na uterý jsem byl domluvený s Cindy na pivo. Cindy byla jak já rád říkám číňanka z Kanady, říkala že už měsíce tady na balkáně nezahledla člověka asijského typu. Byla docela překvapená když jsem jí vyprávěl o milionéch turistů na Plitvických jezerech pravě asijského typu, ale už vůbec mě nechtěla věřit že sem tam potkal dokonce černošky právě z kanady. Napřed jsme bloudili jen tak po městě od hospody k hospodě až jsme našli takovou hospudku na terase, kde měli levné pivo, nebyl tam ruch ulice a kde se nakonec ukazalo že místní kuchařka slaví narozeniny tak tam byla místní tradiční živa hudba a dostal jsem rakiiu jen tak za usměv:-)

Jedina znicena budova co sem tam videl

Druhý den jsem zamířil za řeku kde bylo obchodní centrum a nová čast Bělegradu, vybudovaná pravě po tom co se sjednotila Jugoslávie. Ale vcelku nic k vidění, o to víc jsem se těšil na večerní CS sraz. Vypadá že Milan je srbské jméno, protože nejen že v bělegradu je ulice Krále Milana, tak sme na srazu byli 3 Milani. Pokecal jsem tam s nějakýma amíkama ze Severní Karoliny a pár místníma. Pak sme šli do parku kde sme pili lahváče, ukazali se tam další dvě američanky, takové ty cestovatelky co nesnáším "We have just graduated!" a přijeli sme tady do evropy sa pořadně vypit a udělat bordel heeeej.... Na pokoj jsem sa vratil kolem půl jedné ráno a už jsem zase nebyl na pokoji sám. Ráno se ukazalo ze je to nějaká Rachel ze Severní Karoliny (na muj v kus docela velká koncentrace američanu na východní evropu) tak sme rano zašli na kávu a zatim co ja se vydal nočním busem směr Sarajevo, ona se vydala směr Sofie do Niš.

Celkově na mě Belegrad působí trošku rozporuplně, najednu stranu jsem tam stravil až moc času, dva dny by stačili, na druhou stranu musim uznat, že pokaždé bylo co objevovat a v noci je opravdu nezapomenutelný.