NZ - Jizni Ostrov

Mili deníku, je to tak dávno, co sem ti něco psal, že, už ani nevim, jak na to;-)

Slovinsko jezero Bled

Kecam, je to Wanacke jezero - mimo jine sem na nem prohanal vodniho scootera :)

Cesta do Wanaky

Wanaka - valley

Tak prilet do Christchurch na jižním ostrově proběhl hladce, přes to že sem strávil 13h v letadle do Australie a 3h z Gold Coast na Zealand. Přiletěl sem kolem půlnoci a nezbývalo než na letišti přečkat noc a na stopa se vydat až ráno. Ráno sice pršelo ale když sem se dostal po 10hodinách do Wanaky byl krásný den. Krásný byl i Bravošův usměv, když mě viděl ve dveřách. (ale ten ho nakonec po 14 dnech zahálky a nezřízeného pití přešel) Jo byli to krasné časy v garáži ve Wanace, koupaní s holkama v jezeře, výlet do  Queenstownu na silvestra, kde sme jeli stopem jen se spacakem pod pažů. Kdo by tušil, že bude večer taková zima a bude celů noc chcat jak nikdy. Nakonec sem byl rád že sem aspoň na chvilku usnul ve výklenku nedaleko Day and Night po výborné bagete se stanglů salámu. Bohužel né na dlouho, protože mě probudili nějací pánové v uniformě a snažili se mě přesvětčit, že je nejvyšší čas jít domů.

cesta do Queenstownu

Za horama Queenstown

Queenstownska hora

 Jezero v Cronwelu kde sem stanoval

Když mě došli všechny peníze, vydal jsem se směr Cronwell, na farmu. Ještě po cestě tam mě volal nějaký Luis jestli bych mu nepomohl, něco naprogramovat, samozdřejmě sem neváhal a cestu si prodloužil až do Queenstownu. Napřed sem měl spat na gauči ale protože to nebylo dopředu oznámeno jeho holce tak sem se nastěhoval do Backpackeru Like Side, kde sem potkal super lidi, mimo jiné Kevina z USA. Skvělá byla i grilovačka na pláži.

Oblibenu lavicku v QT uz znate

Nakonec jsem se nastěhoval k Luisovi a začal tvořit aplikaci pro Taxikaře, protože Luis nebyl IT profik ale taxikař, všecko rozhodování bylo na mě. Šlo o Log book kde si Truck a Taxi driveři píšou poznámky kdy začali pracovat a kdy skončili, kdy měli pauzu. Byl na to čerství zákon z prosince že tato knížka může být také elektronicky. Nakonec, ale vypadá, že ten zákon, byl stvořen pro jednu firmu která dávno svůj produkt může nabízet, ale nám stále nechcou povolení dát. Protože to vypadalo neprůchodně, rozhodl sem se svoje působení v QT ukončit a vydat se za štěstím na Severní ostrov.

Schvalne jestli uhodnete v kterem s tech domecku na druhe strane jezera sem bydlel ?

Ale těsně před odjezdem se mě ozvala jedna firma z Christchurch, že by pro mě měli nějakou práci, jen je potřeba vyplnit vstupní prográmatorský test. Test obsahoval dva testy. Hlavní a zkušební test, ve kterém si měl uchazeč ověřit o co půjde v hlavním testu. Během zkušebního testu jsem si dělal poznámky ohledně věcí na, které bych si měl dát v hlavním testu pozor. Když jsem se cítil dostatečně připraven otevřel jsem hlavní test na, který byli dvě hodiny. Během půl hodiny jsem byl hotov a protože mě to přišlo moc rychle, tak jsem přemýšlel jeslti nejde o nějaký chyták. Protože jsem pořad nic nemohl objevit, rozhodl jsem se navodit nové myšlenky tím že si uvařím oběd. Ale ani to nepomohlo odhalit v čem je zakopaný pes, nakonec jsem při civění do testu i poobědval a zhruba 10 minut před ukončením testu jsem jej odevzdal.... Oběvilo se okynko "Well done, next 3 task waiting", takže jsem měl hotový jen jeden úkol ze 4 a nezbývalo moc času, tak sem se usadil zpět do křesla a smal se sám sobě těch zbylích 10minut.

Po pár dnech se mi holka (Nicki) z té firmy ozvala, že sem dosahl docela dobrého výsledku a proč sem nevyplnil všechno. Tak jsem ji řekl svou funny story a ona mě naoplatku poslal nový test. Tak sem ji nezapomněl poděkovat, bohužel jsem misto Thank you Nicki napsal Nicky (s tvrdym y) takže sem si zrovna nenahrál...

Park za QT kde sme letali s letadlem

ten samy park druha strana

S poza teto hory sem kazde rano videl vychod slunce

nevim proc ale ma to jezero a ta hora fascinujou

Klasicky parnik - uz 70 let brazdi tu samou trasu

Asi ten ten test nedopadl špatně, protože se mě ozvala po 14dnech a ptala se mě co dělam. Odpověděl jsem že sedím na Mt. Victoria, z čehož usoudil, že jsem 1200km vzdáleném Wellingtonu a asi to byl pro ňu poslední hřebíček do mojí rakvičky, protože to hned položila.

opusteni jizniho ostrova

NZ aneb zapisky z garážního deníku

Garaz ve Wanace

Pod množícíma se dotazama, jak vlastně probíhá život na Zealandu, jsem donucen napsat alespoň malý příspěvek. Z důvodu zachování intimity zůčastněných, jsou jména osob a jejich příběhy zcela smyšlené a nemají tudíž žádnou podobnost se skutečností.

EDIT: Když nad tím tak přemýšlam vlastně je to celé vymyšlené včetně mě :-)

26. Prosince - Příled do Chrischurch, kde přespávám na letišti.

27. Prosince - První stopování na Zealandu do Wanaky dostavám tady ubytování v garáži na gauči.

28. Prosince - Dopíjíme zbytek proviantu co jsme už nezvládli vypit 27..

29. Prosince - Příjiždí muč a jeho holka, dovezli nějaký proviant

30. Prosince - Poprve opouštím garaž -> nakup piv v místním supermarketu.

31. Prosince - Opouštím garaž na celých 17h -> silvestrovská oslava v Queenstown.

1. Ledna - navrát do garaže, tentokrát bez Bravoša, kterého sem v Queenstown stratil.

2. Ledna - v garaži vyvěšujeme černou vlajku - nepijeme z duvodu pracovní schopnosti B.

3. Ledna - B. zdáse být pořád nezlomitelný a odhodlaný chodit do práce v čas a hlavně střizlivý.

4. Ledna - přijižďá spása Walchar, pomahá mě spálit černou vlajku a taky trošku s pitím.

5. Ledna - prostory garaže nás trošku omrzeli a vyrážíme do města do mísních barů - ale pozdě zavřené.

6. Lenda - první sprcha

8. Ledna - Lukáš zase stávkuje a nehcce pit.

9. Ledna - život je zase krasný pijeme pivo

10. Ledna - Navštěva pošty a pokus vyřízení si IRD number abych mohl legalně pracovat - nevyšlo.

12. Ledna - Konečně pátek

13. Ledna - Sobota (vic ze zápisu toho dne nejde rozpoznat)

14. Ledna - Loučení s garažou a příprava k odjezdu.

15. Ledna - Našli jsme nějaký nevypitý alkohol : odjezd odložen

16. Ledna - Ojdezd na farmu do Cromwell

17. Ledna - Příjezd do Queenstown, kde dostávám ubytování na gauči...

Malaysia

Naimuv kamarad u kterého sme sqotovali

S mafianem Nainem

Blíží se večer a já si to kráčím  městečkem, které je rozdělené Thaisko - Malayskou hranicí, i když stále v ruce držím cedulku KL (Kuala Lumpur) tak se spíš rozhlížím, kde můžu rozbalit stan. Po krátké chvíli mě z myšlenek vytrhnul ředitel místního podsvětí a mafian v jedné osobě, jak o sobě NAIM rád tvrdil. Ve zkutečnosti pašoval z thaiska do malayizie banány, na vlastní oči sem zažil jak jsme přes hranice propašovali minimálně půl kila banánů:-) ale zpět k na začátek: ptal se mě jestli nechcu někam zvést že sice do Kuala Lumpur nejede, ale že mě může nechat někde, kde bude větší provoz tím směrem. Řekl sem mu že se rozhodně rád s ním přesunu, ale že by bylo super,kdyby věděl o nějakém místě, kde se dá kempovat a vklidu přespat. Dovezl mě k jezeru, že tam rozhodně možu spat ale když sem chtěl vystopit, nakonec změnil názor, že mám jet sním že ví ještě o lepším místě. Jestli plánujete cestu do malaysie naučím vás zázračnou formuli "I am Naims friend" to funguje na všechno, chcete přespat?! "I am Naims friend" a oni vas nechaji zadarmo přespat, chcete jest ?! "I am Naims friend" a dostanete zadarmo najest. Pustí vás s tím i na svatbu, jednou sem to zkusil i na holku  "Do you know Naim!!?? do you want sleep with me?" :-)

No fakt!přeca bych ti tu nekecal né?! ale každopádně Malaysie byla tak trošku Naimuv svět, chvilku jsme pobývali u jeho kamaráda, pak sme sa přesunuli k němu, kde jsem strávil asi pět dní. První noci jsme okupovali hospody a to bylo asi poprve v životě, co se mě postesklo po české hospodské kultuře, kterou teda moc rád nemam. V česku se každý baví dohadovaním o politice a věčným stěžováním jak je všecko nahovno a tak. Jenže v muslimské malaysii kde je alkohol zakazaný si lidi v pubu vubec nepovidají, jen se dívají na podium kde probíhá karaoke, bohužel Malajských cover-bendů, takže slabota a to i přes to že mě tam Naimovi kamarádi propašovali rum a obsluha nám tam do kelímku od coly na-tajňačku dávala Guinessa. Co bych dal za tu živost a uřečnovanost českých hospod a když jsem vzpomněl na taneční kreace kamarádů na kulečníku tak sem aj slzu uronil, no fakt Járo :-)

Chtěl jsem oslavit silvestr na NZ protože jsem si říkal, že v češtině s Bravošem sa mě bude líp pit a oslavovat. Takže jsem sa s Naimem po pětí dnech rozloučíl a vydal se směr Singapore na letadlo. Naim sice měl cestu do KL (což je půlka cesty) ale musel vést sestru a její děti na svatbu. Domluvili sme se že mě odveze na nějaky dobrý spot kde se dá dobře stopovat. Když jsem chtěl vysednout, tak mě zase zastavil, počkaj! Nějak to uděláme, takže jsme nakonec v 6místném vanu jeli já, Naim, jeho sestra a její 7 dětí. Jeli sme v noci a su rád že sem s něma jel protože su si jistý, že sem kolem 4rano Naima zastihl jak má zavřené oči...

Thaiská restaurace v centru KL - výborné možské speciality

Ašram v restauraci

V KL jsem měl plán na první noc jistý, příjedem ráno a dospím sa v autě a pak neco vymyslím co dál. Jenže Naim měl pravdu že jestli přijedem v 6 a tak při tomto vedru sa da vydržat v autě maximálně do osmi, ale naštěstí měl pro mě plán. Asi kolem té půl šesté ráno zavolal nějakému kamaradovy, jestli by mě neubytoval, a jak jsem odhadl z výrazu jeho kamarada v obličeji, byl ze mě očividně nadšený. Uplně jsem si představoval jak mě někdo volá před šestou , "zdar kamo už tak pul roku sem ta neviděl, jak sa maš? jen tak při řeči, neubytoval bys na pár nocí tady jednoho stopařa z československa" a musim uznat že bych se tvářil líp. Řekl jsem Naimovy že tam rozhodně nebudu spat a že budu riskovat umrtí v autě než cokoliv jineho. A pak mě Naim zavezl na nejvíc super místo možná za celý můj trip. Do Thaiské restaurace v centru KL. Kde sem spal u ševkuchařa Ašrafa. Tam jsem se měl zase jako král, zase jako v Nepálu, nebo jako u maminky doma. Holky se tam o mě starali jak o vlastního - pitíčko, kafíčko, papaníčko - co hrdlo ráčí, uplně dočista jsem zase na pár dní na nějaký nový zeland zapomněl.  Těsně před odletem jsem je ještě navštívil (protože jsem nakonec letěl z KL, ze Singaporu letenka co stala před mojim odjezdem z čr 300dolaru, najednou stala 1300dolaru.) byl to tuším adventní večer a holky,jako každý večer, teda vlastě jako každé ráno, protože tam se večeřalo hromadně až po šichtě a to bylo kolem 2-3ráno, udělali super hostinu s kopcem rýže, mořských ryb, chobotnice a krevet, a když sme tak všichni pohromadě seděli a pojidali, citil jsem se jako s vlastní rodinou jak kdybych k nim patřil už od malička... Když to tady tak píšu a vzpomínam na to tak si říkám že chcu kuwa zpátky za něma :-)

Svatební průvod

Afzalův kámoš Aung
- v práci zrovna nakupujeme dřevo na stavbu

Víš stopovat v malajzii není vůbec lehká věc, já bych to tak ohodnotil na 5+5+5, tak jak to bylo s Naimem a jak to potom bylo když jsme stopl Afzal po cestě do Singaporu, stopujete pět minut, zastaví vám někdo kdo vás odveze jen 5kilometru, ale nechá vas u něho spát dalších 5dní, ne-li víc. Afazal mladý týpek který je mladší jak já a už má dvě společnosti, tak sa to kurva děla:-) mě vzal jak už je tak v Malaysii zvykem přespat k jeho kamaradovy Aughovy z Burmy, kde sem si zažil předodjezdovou pohodičku v podobě sledování fotbalu a neomezeného přísunu piva. Po dlouhé době sem spal na posteli a vtipné bylo že ta místnost neměla žádné okno, takže tam byla pořad tma a odhaduju že pravě proto jsem byl vždycky překvapený, když jsem z té přepychové postele vylezl otevřel dveře a zjistil, že už je jedna odpoledne.

 Jakékoli další pokusy o stopování v malajsii jsem vzdal :-) ale pokusil jsem se tam koupit telefon s Androidem abych mohl na něm programovat. Koupil jsem od nějakého mafiana z turecka za 250dolarů koupil zánovníkopii samsung galaxy note z Thaiwanu a nepoznal sem to :-( Takže asi bych měl vrátit Androidí programatorskou licenci.

Každopadně v Malajsii ať už u Naima nebo Ašrafa nebo Afzala bylo moc super a chtěl bych jim všem poděkovat a chci říct že Malajsie patří mezi top destinace jako Bosna, Albanie, Nepal v mojem TO-VISIT-AGAIN listu, rozhodně se tam chcu vratit.

Nesmí chybět fotka se západem slunce - tentokrát nad Kuala Lumpur