Indie strasti a pasti (specialní vanoční díl)

Milí deníčku, dneska jsem ti chtěl povědět o tom proč jsem vlastně tu indii neměl rád, bylo to proto, že ať jsem dělal co sem dělal vždycky na mě ti indové vydělali.

Když vynechám to věčné handrkování o cenu vody a kokosu, vůbec s těma kokosama. Každém kdo zkoušel víc jsem se vysmál. A tak jsme se vždycky dostali na cenu, která odpovídala realitě (15rupek). Co naplat že mě ti šmejdi vždycky pak vybrali ten nejmenší kokos jaký tam měli.

"Říká se že neznalost neomlouvá, já říkam, že za neznalost se platí a v Indii dvojnásob!"

Jako největší profík byl asi převozník ve Varanasi, začal na ceně kolem 100rupii za hodinu s tím že je to dvě hodiny i se spateční cestou na Varanasi Ford a 200rupii mě přišlo strašně moc, protože jsem věděl že když pujdu kilometr dva podel řeky, že je tam normalni převoz, kde mě vezmou i za 20 rupek, jenže jak už to tak u těch indu bývá on se nedal odbít s tím, že mě dal nakonec cenu 75 na hodinu. Tak sem se nechal zvyklat, na 2hodinovou projiždku po řece ganze za 150. jo jenže když jsme dojeli zpatky a dávam mu těch 150 tak on ukazuje na hodinky, že to byly hodiny 3, jo protože jsme nějaký čas strávili u té pevnosti. Tak jsem se s nim handrkoval, jenže on se nedal a nevim jak, možná měl v podpalubí té svojí bárky takové to červené tlačítko, jak to znám s těch amerických filmů, které přivolá bodyguardy, každopádně se tam najednou seběhli všichni převozníci z okolí, kteří mě nakonec donutili vysázet na dřevo těch 225rupek, protože jsem si nedovedl představit, jak mě budeš hledat, když skončím s kotvou u nohy na dně gangy.

Tak to je on, pozor na něho je to všechno jedna velka mafie!

Ale nemůžu opomenout rikšameny, ti byli taky moc šikovní.

Zrovna v tom varanasí když jsem jel na nadraží, měl jsem čas tak jsem si to tam vykračoval pěšky a každeho kdo mě nabizel odvoz jsem s usměvem na rtu slušně odmítl, ale jeden přece hodil super cenu 40rupek, tomu sem nemohl odolat protože to bylo na nadraží eště tak 3km. Jen jsem byl hladoví tak jsem se ho zeptal jeslti se můžu napřed poobědvat, on apeloval že samozdřejmě že rád počká. No a na když jsme pak přijeli na nadraží a došlo na placení tak chtěl víc - nechal si proplatit obědovou čekačku. (na druhou stranu mě vzal do dobré restaurace kde sem potkal jednoho typka z anglie a ten říkal, že je to nejrozumější volba v celém varanásí, že ve varanasí žije několik let a chodí vždycky tam, a celkově chtěl 50)

Nebo krasný příběh o tom, jak jsem se jednou na rikši svezl zadarmo, to jsem si šel opět ve Varanasí koupit jízdenku na vlak do Gonkapuru, přibrzdil mě rikšamen s jeho kolorikšou, vezl jednoho Inda mladšího vzledu, dobře oblečeného a s usměvem mě zval k sobě do rikši že má podobnou cestu k nadraží. Nechal jsem se zvyklat projíždkou zadarmo, nakonec mě ten milí pan pozval na čaj k sobě do továrny na hedvábí a nakonec když mame trošku času mě ukazoval jejich výrobky. Co ti milí deníčku budu říkat, nakonec to bylo nejdražší svezení na rikši, protože jsem jsem tam nakonec nechal 500 za hedvábné šátky!

Vlastně ti kecám, nejdražší jizda na rikši byla za 900rupii, nechal jsem se ukecat na obhlídku Agry, přesvětčila mě cena vstupného na Taj Ma Hal která stála 750 a taky reference rikšamena, hlavně zápisek z česka. Celou dobu jsem si připadal jak spropadeny turista, takže jsem si to vubec neužil, i když jsem viděl Taj Ma Hal ze zadu, viděl jsem i Child of Taj Ma Hal, viděl jsem kde byl uvězněný sultán co nechal TMH postavit, dokonce jsem viděl jak se pere prádlo u řeky a byl jsem na návštěvě u místních farmářů. Také jsem ti už vzpomínal jak jsem byl ve zlatnictví a kamenicvtí, ale zlatá tečka měl být zapad slunce nad TMH ze střechy hotelu.

"Jestli nevidíš na předchozí fotografii zapadající slunce, tak jsis to užil asi jako já, vlastně né protože ty sis za to doprčic nezaplatil!"

V Bangalore si mě udělal dokonce jeden autobusák zaplatil jsem 100 rupek za 10minutový přejezd busem s tím, že v druhém busu budu moct na tu samou jizdenku pokračovat, co myslíš jak to dopadlo? chtěli dalších 50 rupek za novou jizdenku.

Ale né vždycky za to mohli Indové někdy jsem si to dělat sám, například po cestě do Hampi jsem si nekoupil noční bus protože stál 750 takže jsem se tam dopravil po vlastní ose, místo jedné noci jsem tam jel dva dny a nebudu se tady vubec chlubit, že sem ušetříl jen 50rupek. Jak se říká bylo to sice dál za to horší cesta.

Serie tragedii začala už na začatku nákupem SIM karty na internet, viš jak to je si v cizí zemi a nemáš tušení jaké která společnost ma pokrytí a hlavně ceny. Proto jsem se zeptal v travel agency, kde prodávali SIMky hnedk několika společností, která je podle nich ta nejvýhodnější. Nemyslim si že mě tehdy lhali, když říkali že Idea je nejlepší a že ji u nich ve firmě používá každý. Nemohli tušit, že nebudu celou dovolenou jen druhém nejmenším indickem státě, ale že s tím chci cestovat po cele indii, a že to v jiných státech jak v Goa bude fungovat jen sporadicky a že nejlepší pokrytí jaké jsem kdy měl bylo když sem spal v čekárnách po nádražích tam sem měl dokonce i funkční zásuvku.

A jeden bonusový z Nepálu

Když jsem byl ještě v Indii ptal jsem se po ubytovní s WiFi, když jsem později měl mobilní internet tak jsem zkoušel jestli mě v pokoji který jsem dostal funguje, většinou nefungoval. Jednou se mě stalo že fungoval na hudert procent, ale protože tam nebyla zasuvka tak jsem si ho užil jen dokud sloužila baterka. Od těch dob jsem se vždycky ptal jestli maji zasuvku. A tak jsem jednou byl v Pokhra v Nepálu a našel jsem ubytování v za krasné peníze. Ale klasicky jsem se zeptal jeslti mají zasuvku? "pane na vašem pokoji je WiFi i Kabelová Televize, proč bychom neměli zasuvku?" odpověděl mě recepční uraženě jak kdybych ho označil za křováka žijícího v pralese. Tak jsem tedy ten pokoj vzal a těšil se že si po čase zase užiju posledního vydobytku civlizace - Internetu. Chtěl jsem si hlavně přečíst o nějaké možné trase do hor kde bych se mohl podivat na den dva. Tak připojím notes do zasuvky, chvilku s tim laboruju (u každé zásuvky je vypínač a zapína se stiskem dolů a vypíná stiskem nahoru tedy opačně jak u nás) a stejně nic, nenabíjelo to. Tak nakonec jsem si zavolal pomoc, že nějak nemůžu na zásuvce naladit elektrický proud. Bylo mě řečeno "aha vy chcete do té zásuvky něco připojit, víte v řece je málo vody ať se nezlobím ale elektrika teď nejde v celem městě..."

 Pochopil jsem že se nad něma vyhrát nedá už jenom proto že se hraje na jejich hřišti s jejich vlastníma pravidlama, a proto sem se snažil to neřešit a bral jsem to jako fakt že jednou nebo dvakrát deně si mě udělají. Chce to jen klid v duši.