Beirut a Libanon

>> FOTOGALERIE <<

Tak konečně jsem v místě míru a klidu, žádné přejíždění každý den a hledání místa na přespání. Střecha a postel od Petra a teplé jídlo od Gábi a to všechno na celých dlouhých 10dní. Škoda jen, že během toho co jsem se koupal v moři a stavěl si hrady na plaži v Byblos, mimochodem Byblos je nejstarší obydlené město na světě a také podle něj dostala jméno kniha knich - Bible. Tak během toho co jsem se slunil u středozemního moře v ulicich Bejrutu  někdo odpálíl auto se 70kg TNT a na základě toho další dny trvali demonstrace.

Co jsem zachytil v českých médijích:
http://zpravy.idnes.cz/vybuch-v-bejrutu-0kt-/zahranicni.aspx?c=A121019_162327_zahranicni_ipl
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-libanonu-pokracuji-strety-nejmene-dva-mrtvi-desitka-zranenych/855783

Takže demonstrace trošku omezovali pohyb po městě, protože naše milované minibusy nechtěli jezdit do Down-Town. Pocítíli sme to hlavně při návratu z Baalbeku kde nám zastavil někde na kraji Beirutu a museli sme jít dom po svojich. K tomu po nás ještě chtěl trojnásobek ceny, protože prej jel jinou cestou-delší cestou. Petr sa nedal a dal mu poslední papirovky a drobné mu vysipal před nohy na zem, že už víc nemá. Vtipné bylo, že ostatní spolucestující se nás snažili podpořit a chtěli nám dat chybějící peníze. Baalbek je město pár km od hranic se Syrii a je fatk, že pěhem prohlídky antického kostela, který je největší dochovalý na světě a zavidí jim ho i samotní řekové, jsem slyšel vystřeli a vůbec si nemyslím, že byli za kopcem, který tvoří hranici.

Po cestě pěšky sme šli kolem místa výbuchu, který byl km od našeho appartmenu, jsem si nikdy asi neuvědomal jak je kilometr set-sakramentsky krátká vzdálenost. Další den nasledoval výlet na pláž do Sajdy jak se tam říká Sidonu, mám pocit, že jsem o tom místě něco slyšel v souvislosti s nějakým biblickým přiběhem, ale tisic let staré zdi, která má to nejlepší již za sebou tam nic neni. Tak jsme to alespoň zakotvili na místní minipláži a skočili si v pozdním říjnu do teplého moře.

Poslední tečkou za Libanonem, měla byt Tripoli, prej nejnebezpečnější čast libanonu, protože je tu mix šijitu a sunintu, ale my jsme zaznamenali pouze jeden jediný výbuch. Nakonec se stejně úkazalo, že není největším problémem tam přežít ale najít v tom teplém a sluném dni zmrzlinu. Eště že se nám to nakonec povedlo protože Petr se odmítal vrátit bez zmrzliny dom, tak by sme tam bloudili možná eště teď.

Libanonska squadra - Petr, Gabi, Béďa - dík za všecko!

Nakonec jsme v den mého odjezdu stihly výlet lanovkou na hory nad beirut, fotky hovoří za vše

Nakonec par zajimavosti:
importni dan na auto 100 procent.
statni svatek je vzdy v pracovnim tydnu, kdyz to nevychazi tak se posune
cena na salamoch neni za kg ale za 200gramu a taky nevi coje to 20dkg

petruv sef je taky zajimavy clovek: miluje volne dalnice behem valky a ma rad vyhled na beirud pri bombardovani z okolnich kopcu.

hadanka jak se slovensky řekne trichýř
a teď trošku těžší proč Arabove říkaji jen AC když mluví o Air Condition?

Vyherce sice nic nedostane ale potesi me nejake reakce v prizpevcich pod člankem:-)